V některých případech můžeme zaměnit předčasně vylétlého mladého ptáka s mládětem, které lidskou pomoc opravdu potřebuje.
K předčasně vylétávajícím (a často i zbytečně odchytávaným) druhům patří např.: kos černý, drozd zpěvný či dlask tlustozobý. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkosti hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují. Hrozí-li ptáčeti nebezpečí (v podobě predátorů, malých dětí či automobilového provozu apod.) odneseme ho k nejbližšímu keři. Mládě nikdy příliš nevzdalujeme od místa nálezu, rodiče by o nesamostatné mládě přestaly pečovat.
Najdeme-li na zemi mládě:
V takových případech kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.
Cílem je odchov samostatného jedince, kterého lze vypustit zpět do přírody. Vzhledem k náročnosti patří umělý odchov do rukou odborníků.
První pomoc:
Poštolka obecná v posledních letech často využívá ke svému hnízdění městské výškové budovy. Ještě nepřepeřená mláďata v bílém prachovém peří mohou z nedostatečně velké hnízdní plošiny spadnout na zem. Pokud není možné mládě vrátit do hnízda, kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici.
Starší (již přepeřená) mláďata posedávající několik dnů v okolí hnízda nejsou osiřelá - jen se odhodlávají ke svému prvnímu letu.
I mláďata sov mohou vypadnout či vyskočit ze svého hnízda. Pokud je mládě zraněné, přinesené psem či promoklé, umístíme ho v papírové krabici do vytápěné místnosti. Stejně tak jako malým dravcům můžeme sovičce zkusit nabídnout kousky syrového kuřecího masa (nikdy nekrmíme: vepřovým masem, uzeninami) podávaného z pinzety. Starší mláďata se zdržují před prvním letem ve větvích stromů v okolí hnízda až dva měsíce.
Každé jaro se do záchranných stanic dostávají desítky savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně.
K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata. Lidé je nacházejí při svých jarních procházkách ležet v trávě či mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat ale ve skutečnosti jen spokojeně vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech. Mláďata prvních 14 dní leží nehybně v hnízdě a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě objevíme - nikdy na něj nesaháme, nepouštíme k nim psa a místo urychleně opustíme! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek.
V takovém případě kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, děkujeme
Mláďata těchto hlodavců se mohou na zem dostat hned z několika příčin:
Mláďata veverek (často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá) na zemi potřebují okamžitou lidskou pomoc! První mláďata se rodí koncem zimy. Pokud najdeme mládě na zemi nejdůležitější je zabránit podchlazení. Nejvhodnějším řešením je mládě zachumlat do hřejivé látky a v papírové krabici umístit do vytápěné místnosti. Důležité je ihned kontaktovat záchrannou stanici, která má s odchovem takto malých mláďat bohaté zkušenosti. Je to např. záchranná stanice PINKY zaměřená pouze na veverky, nebo kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, děkujeme.
Naši pomoc potřebují:
V těchto případech je třeba ježka zahřát - dát do krabice vystlané třeba natrhanými ubrousky, odrostlejším mláďatům je možné podat něco k snědku - např. kočičí konzervu. Rozhodně nekrmte mlékem. Při nálezu těchto mláďat kontaktujte prosím ihned naše pohotovostní číslo 603 259 902, nebo jinou záchrannou stanici