záchranná stanice

Co mám dělat, najdu-li na zemi malé ptáče?

Pěvci:

V některých případech můžeme zaměnit předčasně vylétlého mladého ptáka s mládětem, které lidskou pomoc opravdu potřebuje. 
K předčasně vylétávajícím (a často i zbytečně odchytávaným) druhům patří např.: kos černý, drozd zpěvný či dlask tlustozobý. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkosti hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují. Hrozí-li ptáčeti nebezpečí (v podobě predátorů, malých dětí či automobilového provozu apod.) odneseme ho k nejbližšímu keři. Mládě nikdy příliš nevzdalujeme od místa nálezu, rodiče by o nesamostatné mládě přestaly pečovat. 
Najdeme-li na zemi mládě:

• zraněné
• vypadlé, které nelze vrátit zpět do hnízda
• postižené klimatickými podmínkami (podchlazené, dehydratované)

V takových případech kontaktujte nejbližší záchrannou stanici.

Cílem je odchov samostatného jedince, kterého lze vypustit zpět do přírody. Vzhledem k náročnosti patří umělý odchov do rukou odborníků.

První pomoc:

• mládě osušíme, zahřejeme a držíme v teple
• umístíme ho do papírové krabice (vhodnou podestýlkou jsou natrhané papírové ubrousky, seno...)
• v případě, že je mládě příliš zesláblé, pokusíme se ho před příjezdem pracovníků záchranné stanice nakrmit
• krmíme z pinzety, a to nastrouhaným vajíčkem uvařeným natvrdo nebo malým kouskem piškotu namočeným ve vodě (nikdy neexperimentujeme a podáváme pouze doporučené krmivo)
• na konci krmení podáme mláděti kapku vody

 

Dravci, sovy:

Poštolka obecná v posledních letech často využívá ke svému hnízdění městské výškové budovy. Ještě nepřepeřená mláďata v bílém prachovém peří mohou z nedostatečně velké hnízdní plošiny spadnout na zem. Pokud není možné mládě vrátit do hnízda, kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici. 
Starší (již přepeřená) mláďata posedávající několik dnů v okolí hnízda nejsou osiřelá - jen se odhodlávají ke svému prvnímu letu. 
I mláďata sov mohou vypadnout či vyskočit ze svého hnízda. Pokud je mládě zraněné, přinesené psem či promoklé, umístíme ho v papírové krabici do vytápěné místnosti. Stejně tak jako malým dravcům můžeme sovičce zkusit nabídnout kousky syrového kuřecího masa (nikdy nekrmíme: vepřovým masem, uzeninami) podávaného z pinzety. Starší mláďata se zdržují před prvním letem ve větvích stromů v okolí hnízda až dva měsíce.

Co mám dělat, najdu-li v trávě schovaného malého zajíce nebo srnče?

Každé jaro se do záchranných stanic dostávají desítky savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně.

K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata. Lidé je nacházejí při svých jarních procházkách ležet v trávě či mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat ale ve skutečnosti jen spokojeně vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech. Mláďata prvních 14 dní leží nehybně v hnízdě a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě objevíme - nikdy na něj nesaháme, nepouštíme k nim psa a místo urychleně opustíme! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek.

Lidská pomoc je opodstatnělá, pokud je mládě:

• zraněné či vysílené (leží na boku, se zvrácenou hlavou)
• uštvané či přinesené kočkou, psem
• objevují-li se u něho klinické příznaky onemocnění (stroupky, vřídky či lysiny v srsti apod.)
• osiřelé (vyhledává lidskou společnost, připojí se k Vám na procházce, intenzivně píská - volá samici, která nepřichází)

V takovém případě kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, děkujeme

Co mám dělat, najdu-li mládě veverky?

Mláďata těchto hlodavců se mohou na zem dostat hned z několika příčin:

• celé hnízdo je zničeno silným deštěm nabo větrem
• samice mláďata často stěhují a může se stát, že při vyrušení některé z mláďat upustí
• zvídavé mládě vypadne
• po útoku predátorů dojde ke zničení či pádu celého hnízda
• při pokácení stromu s hnízdem

Mláďata veverek (často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá) na zemi potřebují okamžitou lidskou pomoc! První mláďata se rodí koncem zimy. Pokud najdeme mládě na zemi nejdůležitější je zabránit podchlazení. Nejvhodnějším řešením je mládě zachumlat do hřejivé látky a v papírové krabici umístit do vytápěné místnosti. Důležité je ihned kontaktovat záchrannou stanici, která má s odchovem takto malých mláďat bohaté zkušenosti. Je to např. záchranná stanice PINKY zaměřená pouze na veverky, nebo kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, děkujeme.

Co mám dělat, najdu-li mládě ježka?

Naši pomoc potřebují:

• zraněná mláďata
• neosrstěná a slepá mláďata s bílými bodlinkami, která jsou mimo hnízdo (zničení hnízda zahradní technikou, při terénních úpravách, po útoku predátora aj.)
• osiřelá mláďata (několikahodinovým pozorováním - je třeba zjistit, zda-li se samice k mláďatům skutečně nevrací!)
• odrostlá mláďata s nedostatečnou hmotností pro přezimování (min. hmotnost koncem října je 450g, v listopadu 600g)

V těchto případech je třeba ježka zahřát - dát do krabice vystlané třeba natrhanými ubrousky, odrostlejším mláďatům je možné podat něco k snědku - např. kočičí konzervu. Rozhodně nekrmte mlékem. Při nálezu těchto mláďat kontaktujte prosím ihned naše pohotovostní číslo 603 259 902, nebo jinou záchrannou stanici